Být dcerou herců, není vždy jen procházka růžovou zahradou 3. Kapitola

24. ledna 2010 v 15:35 | M *KiSs* |  Být dcerou herců, není vždy jen procházka růžovou zahradou
Půl hodina uběhla a já sem dávám další díl Být dcerou herců, není vždy jen procházka růžovou zahradou. Je to premiéra dílu. Právě jsem ho dopsala. Snad se vám bude líbit.

Celou dobu psaní jsem tuhle písničku poslouchala. Pokud chcete pusťte si ji ke čtení.

3. Kapitola

Právě té blízkosti jsem využila. Většinu hodiny jsem se z něj dívala. Učitel si toho nevšiml, nebo alespoň dělal že ne. Přemýšlela jsem o svém životě a o rodičích. Při pomyšlení že jsou tak daleko, na tak dlouho, se mi chtělo brečet. Snažila jsem se slzy přemoct a nakonec se mi to povedlo. Byla jsem tak zamyšlená že jsem si skoro ani nevšimla, že ostatní už odešly. Rychle to uběhlo. Naházela jsem věci do tašky a šla na další, poslední hodinu. Jediné volné místo bylo vedle Jessiky.

"Ahoj, J.J." pozdravila mně.

"J.J.?" zeptala jsem se.

"Myslela jsem si. No tak Jane," opravila se.

"Stalo se něco nového za tu hodinu?" zeptala jsem se. Ne že by mně to nějak zvlášť zajímalo.

"Ano," odpověděla mi s nadšením v hlase a začala vše líčit. Poslouchala jsem jí jen okrajově, přemýšlela jsem. Vždy když to bylo na místě jsem něco odpověděla. Hodina se vlekla jako šnek na závodě. Když konečně zazvonilo, skoro jsem utekla ze třídy. Ani jsem se neohlédla, když jsem nastupovala do auta. Odjela jsem jako první. Pozdě jsem si uvědomila že už jsem u domu. Mohla jsem se ještě trochu projet. Jakmile jsem zajela autem do garáže, čekali na mně Bodyguardi.

"Jaký byl školní den, slečno?" zeptal se mně jeden z nich.

"Lepší to být nemohlo," odpověděla jsem. "Můžu mít jednu otázku?"

"Jistě, slečno," odpověděl mi ten druhý.

"Jak se vůbec jmenujete?" zeptala jsem se jich.

"James a John," odpověděl mi John a ukazoval při tom kdo je kdo.

"No a můžu mít jednu prosbu?" zeptala jsem se jich nadšeně.

"Jistě," odpověděli mi oba najednou.

"Říkejte mi Jane," poprosila jsem je tedy.

"Jistě sle…," káravě jsem se podívala. "Jane," dopověděl.

"Volali mí rodiče?" zeptala jsem se.

"Ne, ale můžete jim zkusit zavolat vy," poradil mi James.

"Dobře, tak to je asi vše," řekla jsem a šla rovnou do svého pokoje. Naštěstí nešli za mnou. Zavřela jsem dveře a lehla si na postel. Přemýšlela jsem o svém rozhodnutí. V téhle chvíli mi již nepřipadalo tak super, být bez rodičů. Stýskalo se mi po nich. No nejen po nich, ale i po jejich kamarádech. Po tetě Ashley, samozřejmě i po jejích dětech. Nikdy jsem s nimi sice nebyla kdovíjaká kamarádka, ale teď mi chyběli úplně všichni. Dokonce i moje kaktusy. Cedric a Lisa. Byly to mí nejlepší kamarádi. Jen s nimi jsem si mohla o všem promluvit, vždy mi naslouchali. Měla jsem si je přivést do Forks. Doufám že zalévají, nerada bych o prázdninách pohřbívala své oblíbené kaktusy. Bez nich bych to už nebyla já. Z přemýšlení mně vytrhl zvuk mobilu. Někdo mi volal. Zvědavě jsem se podívala na číslo. Patřilo mé matce.

"Prosím?" zvadla jsem telefon.

"Jak se máš, Jane?" vyhrkla matka.

"Dobře mami, co táta?" zeptala jsem se jí. Většinou mi táta volá první.

"Je na natáčení," odpověděla mi podrážděně matka.

"Aha, na jakým?" o ničem se mi nezmínil.

"Ani, nevím," odpověděla mi matka. "Abych nezapomněla, máš tu nabídku. Mohla by sis zahrát v hororu."

"Pošly mi ji prosím faxem," řekla jsem vzrušeně. Již dlouho mi žádná nabídka nepřišla.

"Dobře, posílám," odpověděla mi matka.

"A jak se máš mami?" zeptala jsem se jí.

"Bylo i lépe," odpověděla mi.

"Co se stalo?" zeptala jsem se vyděšeně.

"Mám menší podezření," zašeptala do mobilu.

"Jaké podezření?" zeptala jsem matky. Snad nezačíná být paranoidní.

"Neboj nic se neděje," odpověděla mi vesele. "Povím vám to za dva dny."

"Vy přijedete už za dva dny?" zeptala jsem se.

"Nemůžeme to už bez tebe vydržet."

"Vážně? To jsem hrozně ráda." Chtělo se mi zařvat radostí do mobilu.

"Budu muset končit, zavolám ti zítra," zašeptala.

"Mám ještě jednu prosbu," vyhrkla jsem.

"A jakou?" zeptala se matka.

"Dovezte mi Cedrica a Lisu," zažadonila jsem. Na druhé straně jsem uslyšela smích.

"Dovezu, ahoj," rozloučila se.
"Ahoj," stihla jsem ještě říct než matka zaklapla mobil.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lumixx Lumixx | Web | 24. ledna 2010 v 15:41 | Reagovat

PRO ÚVOD: TOHLE NENÍ PODVOD, KOUKNĚTE SE NA GOOGLE A ZADEJTE LOCKERZ, ŽÁDNÉ KŘIVÉ SLOVO! SBÍRÁTE BODY A ZA TY SI VYMĚNUJETE ZA CENY.
POKUD CHCETE POZVÁNKU (JINAK SE TAM NEDÁ ZAREGISTROVAT TAK NAPIŠTE BUD NA MŮJ BLOG, NEBO NA tapulinek@centrum.cz .

Lockerz, služba od CO Amazon(u).com! Stránka, kde každý COOL člověk musí být!
aneb Chcete za měsíc iPod a nebo různé stovky elektroniky za skoro NIC?
Základní co potřebujete vědět je, že sbíráte body, které potom přeměníte na novou elektroniku, klenoty atd.

Za co sbíráte body? (PTZ-Pointz)
1. při začátku se vám spustí hra, kde se dá nachytat až 40 bodů (PTZ)
2. když se každý den přihlásíte a dole vlevo potvrdíte přihlášení! Až 4 body
3. Odpovíte na takzvané Dailies - jednoduché otázky o vás ve formě obrázku či videa, které na vás čekají každý den (refresh probíhá 0:00 Londýnského času) - Až 10 bodů
Posílají do ČR nebo SR?
ANO! Po celém světě a bez poplatků!

Co je to Z-LISTER (Z-LIST)
Řada "Vyvolených lidí", kteří se dostali do Z-LISTU. Výhody Z-LISTU jsou dvojíté body po celý rok a tričko s nápisem. Z-LISTEREM se stanete, když pozvete do systému 20 lidí
Jakou přepravní službu používají Lockerz?
UPS
Všechno je "Fresh Out"
To proto, že Lockerz teď už nečekaně kdy obnoví odměny, ale dávejte si pozor, rychle jsou vybrány!

Pro představu co se dá za PTZ "koupit":
iPod touch - 600 až 800 PTZ
Macbook - 1000 až 2500 PTZ
Xbox 360, PS3 Slim, přenosné konzole - 200 až 675 PTZ
Televize,Zrcadlovky - 1000 až 2500 PTZ
Apple TV - 500 PTZ
A mnoho stovek dalších - Minimum 35 PTZ

2 BaraCornellia BaraCornellia | Web | 14. května 2010 v 17:06 | Reagovat

líbí se mi, jak píšeš...
právě si čtu všechny tvé povídky...
jen bych uvítala, kdyby sis u podobných povídek (myslím...u povídek, kde není nikdo ze Stmívání) ty jména spolužáků vymýšlela... vypadalo by to líp, takhle to vypadá, že až moc hltáš Stmívání :D ale pěkné to je, to nevadí :) jen taková rada
a tu písničku taky poslouchám u povídek :D nejenom tuhle, ale... k psaní je fajn :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama