Upírem Proti Své Vůli 2. kapitola

18. ledna 2010 v 17:16 | M *KiSs* |  Upírem Proti Své Vůli
Druhý díl povídky UPSV. Doufám že se vám bude líbit. Ráda bych taky kdybyste napsaly koment jestli mám dále přidávat.



2. Naše škola bude mít nové žáky? No to snad ne.


Ráno mně vzbudil mobil. Moje nejlepší kamarádka Mandy. Tohle dělala každý den. Někdy jsem měla pocit jako by to snad měla naplánované v diáři, třeba jako vzbudit Bellu ze snů nebo naštvat Bellu do nepříčetnosti. Byla jsem na to již zvyklá tak jsem mobil hned zvedla.

"Co chceš Mandy?" zeptala jsem se ospale.

"Mám pro tebe novinky ohledně mého vztahu s Mikem" odpověděla nadšeně.

"No tak povídej" řekla jsem jí. Věděla jsem že i kdybych jí řekla že mně to nezajímá tak by mi to stejně řekla. Mandy byla prostě taková. Klábosila do mobilu alespoň půl hodiny. Moc jsem jí nevnímala. Jakmile domluvila tak se rozloučila a ukončila hovor.
Koukla jsem se na budík a nevěřila vlastním očím. To uběhlo tolik času? Měla jsem půl hodiny do začátku školy. Rychle jsem se oblékla do své oblíbené světle modré mikiny a modrých džínů. Pročísla si vlasy a utíkala s batohem dolů do kuchyně. Tam si vzala chleba který už mám vždy nachystaný. Holt mé pozdní utíkání do školy je hodně časté. Oblékla jsem si své oblíbené hnědé kozačky a běžela rovnou do garáže.
Máme tři auta. Tmavě modrý Mercedes táty, bílé Porsche matky a mé černé Volvo. Chtěla jsem stříbrné, ale tahle barva se rodičům nelíbila. Nehádala jsem se s nimi kvůli tomu byla jsem totiž ráda že mám vůbec nějaké Volvo. Nasedla jsem do něj a ujížděla do školy. Mám to k ní docela blízko takže jsem přijela dřív než jsem si myslela. Byla jsem mezi prvními. Samozřejmě na mně už čekala Mandy. Pozdravily jsme se a společně šly na hodinu. Měly jsme Historii což znamená naší hlavní učitelku. To zase bude nuda. Učitelka přišla přesně se zvoněním.

"Mám pro vás dobrou zprávu" řekla hned přede dveřmi. Jo dobrá zpráva by byla kdyby nebyla ve škole.

"Do naší třídy přibudou zítra nový žáci". No to byla dobrá zpráva. Budu mít možná nový kamarády.

To bylo vše co nám k tomu řekla. Zbytek hodiny se neuvěřitelně vlekl. Já přemýšlela o těch nových žácích. Snad s nimi bude řeč. Po hodině jsem šla rovnou na další a to byl tělocvik. Jelikož mám tu omluvenku tak jsem dnes necvičila. Donesla jsem si z domu Stmívání takže jsem celou hodinu četla. Díky tomu uběhl tělocvik rychle. Pak jsem už jsem přežívala každá hodina byla pro mě utrpením. Když konečně zazvonilo na oběd rychle jsem pospíchala do jídelny. Tam jsem vždy mohla nerušeně přemýšlet. Sedla jsem si ke stolu kde už byla Mandy.

Celou dobu mluvila a i když jsem jí neposlouchala a to ona věděla stejně nesklapla. Další hodiny jsem potom jen tiše protrpěla. Naštěstí jsem nebyla na nic vyvolaná. Po skončení školy jsem jela rovnou domů. Zbytek dne proběhl jako obvykle. Zdál se mi sen kde hrály hlavní roly ti nový kteří zítra přijdou. Moje představivost zase jela na plné obrátky.
Byly v něm skoro všichni Cullenovi. I Bella, chyběl jen Edward. Když jsem si toho všimla začala jsem brečet. V srdci jsem měla velikou, prázdnou, černou díru. Hledala jsem ho dál. Nikde však nebyl, pak jsem se svezla na podlahu. Omdlela jsem. V tu chvíli jsem se vzbudila. Naštěstí jsem nekřičela jako včera takže jsem mohla v klidu přemýšlet. Kdybych však věděla že tenhle sen se mi nezdá naposledy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama