Love between a vampire and a werewolf. May have a future? - 2. kapitola

26. března 2010 v 19:34 | MaiQa |  Love between a vampire and a werewolf. May have a future?
Tak jsem napsala další díl Love between a vampire and a werewolf. May have a future? Snad se vám bude líbit. Psala jsem jej přes hodinu. Baví mně to. Jo a za pár kapitolek bude čekat Stellu proměna. :) Těšte se.



2. Pořád o tobě mluvil

Konečně zazvonilo na oběd. Byla jsem hrozně ráda. Mněla jsem totiž pozvání pro přisednutí si k Edwardově rodině. Do jídelny jsem skoro běžela. Přede dveřmi jsem zastavila a do jídelny vstoupila normálním krokem. Postavila jsem se do fronty na jídlo a netrpělivě čekala až na mně dojde řada.

"Nějaká netrpělivá," zašeptal mi do ucha sametový hlas. Otočila jsem se.

"Jsem netrpělivý člověk," usmála jsem se.

"To si budu pamatovat," zasmál se.

"Pojď, vezmeš si moje jídlo stejně nemám hlad," řekl a táhl mně ke stolu kde seděla určitě jeho rodina.

"Ahoj," pozdravila jsem je tiše.

"Ahoj, Stello." Pozdravily mě jednohlasně. Potřásla jsem si s každým rukou. Mněli je nezvykle moc ledové. Se všemi jsem si dobře rozuměla. Velmi rychle doba vyhrazená obědu pominula.

"Já už půjdu. Nechtěla bych přijít pozdě na biologii. Ahoj," rozloučila jsem se s nimi.

"Počkej na mně. Já ji mám teď taky," zavolala na mně Edward. Počkala jsem tedy na něj a společně jsme šly na hodinu která velmi rychle uplynula. Poté byl čas jít domů. Na parkovišti už na mně čekal Jack.

"No konečně. Já myslel že tady vystojím důlek," oddechl si když mně zahlédl.

"Nekecej a startuj," odbyla jsem jej a nastoupila do auta. Za minutu jsme byly pryč z parkoviště.

"Tak ty se kamarádíš s Culleny? Podle mě to není dobrý nápad, Může to pro tebe být nebezpečné," vychrlil na mně.

"Co by mi asi tak mohly udělat? Jsou to jen lidé," zasmála jsem se.

"Měj se na pozoru," špitl tajemně. Zbytek cesty probíhal v naprostém tichu. Na příjezdové cestě bylo o jedno auto více. Charlie přišel na návštěvu. Vystoupila jsem a vtrhla do domu.

"Jsem doma," zařvala jsem na celý dům. "Dobrý den Charlie," dodala jsem.

"Ahoj, Stello," pozdravil mně.

"Jak se máte?" zeptala jsem se zdvořile.

"Dobře. Děkuji za optání," usmál se na mně.

"Jak bylo ve škole?" zeptal se mně táta.
"Mám nové spolužáky. Cullenovi," odpověděla jsem mu.

"Slyšel jsem o nich. Velmi početná rodina. Velmi doufám že s jejich dětmi nebudou žádné problémy," zašeptal Charlie.

"Zdají se mi milý. Určitě s nimi žádné problémy nebudou," uklidnila jsem jej. "Teď mne omluvte. Musím si jít napsat úkoly."

"Jen běž," odpověděl mi táta a já tedy odešla do pokoje. Po napsání úkolů jsem si začala číst svoji oblíbenou knihu. Na Větrné hůrce. Ještě nikdy mně nezklamala. Vždy si její čtení užívám. V půli knihy někdo potichu zaklepal na dveře.

"Vstupte," zavolala jsem. Do pokoje vešla matka.

"Slyšela jsem že prý jsou ve škole nový žáci," sedla si na postel. Hned vedle mě.

"Cullenovi," usmála jsem se.

"Doufám že si na mně byla hodná," zamračila se.

"Byla. Jsou velmi milý. Abych řekla pravdu, nejvíce jsem si rozuměla s Edwardem a Alice," usmála jsem se.

"Edwardem?" zajiskřilo ji v očích. "Je hezký?"

"Ano," odpověděla jsem jí.

"Takže se ti líbí," usmála se.

"Ano. Ale míním sním jenom kamarádit," jiskry v jejich očích pohasly.

"Stello. Stále doufám že už konečně začneš s někým chodit."

"To je jen na mně, kdy o někoho začnu mít zájem," zamračila jsem se. "Mohla bych tu zůstat sama."

"Jistě, už odcházím," zvedla se s povzdechem z postele a šla pryč. Už jsem neměla sebemenší chuť číst si proto jsem se šla raději vykoupat. Poté jsem šla dolů neměla jsem hlad proto jsem rázně odmítla nabízené hranolky a popřála všem dobrou noc. Lehla jsem si na postel a přemýšlela. Nakonec jsem usnula.

"Stello, vzbuď se," řvala na mně matka.

"Já nespím," zavrčela jsem a vylezla z postele. Vybíráním oblečení a líčením jsem strávila více času než obvykle. Sešla jsem dolů a oblékla si kabát.

"Jacku, pojď už," zařvala jsem na svého šnečího bratra. Za chvíli se dopotácel.

"Dáma první," usmál se.

"Ach jo. Že ty ses dneska o něco praštil?" podívala jsem se na něj podezřívavě.

"Ne," odpověděl mi. Mávla jsem rukou a zdrhala k autu. Rychle jsem si sedla.

"Ty se snad těšíš do školy?" zavrtěl Jack nechápavě hlavou. Vyjeli jsme.

"Ahoj, Alice," pozdravila jsem toho čerta který se na mně vrhl hned jakmile jsem vystoupila.

"Ahoj, Stello," usmála se na mně.

"Kde je Edward?" porozhlédla jsem se po parkovišti.

"Za chvíli příjde. Pořád o tobě včera blábolil. Tak tě konečně zase uvidí," zazubila se.

"Díky za prozrazení," ozval se za mnou sametový hlas. Lekla jsem se.

"Příště mně laskavě varuj. Mohla bych z tebe mít infarkt," vydechla jsem.

"Už si budu dávat pozor abych se blížil nápadně," usmál se.

"Díky," zašeptala jsem. "Jdeš na hodinu?"

"No vidíš. Už je čas, tak pojď." Chytl mně za ruku a šel rychlým krokem k učebně. Utíkala jsem za ním.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Píšeš povídky?

Ano
Ne

Komentáře

1 FoToGrAfKa-KaTuNkA FoToGrAfKa-KaTuNkA | Web | 26. března 2010 v 20:08 | Reagovat

Stello ? Snad Bello ne ??

2 MaiQa MaiQa | Web | 26. března 2010 v 20:24 | Reagovat

[1]: Tohle je povídka která nemá s Bells nic společného. :-)  ;-) Ikdyž se v jiných dílech objeví. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama