Upírem proti své vůli 27. kapitola

21. dubna 2010 v 17:53 | MaiQa |  Upírem Proti Své Vůli
Jediná kapička krve a bude upír. :)


27. O co jde?


"Řekneš mi už konečně cos viděla?" řvala jsem hystericky na Alice.

"Za chvilku, jen se poradím s rodinou," odpověděla mi a zmizela z pokoje. Tady mi taky nikdo nic neřekne. Asi bych měla jít dolů, už by jim mohlo být divné kde jsem. Vydala sem se dolů a přemýšlela o tom co mohla Alice vidět. Nemohlo to být nic dobrého.

"Už jsem se bál že jsi zapadla do záchodu," řekl Jack jakmile jsem přišla do pokoje.

"Ta je moc úzká, nevešla bych se tam. Byla jsem v Edwardově pokoji," odpověděla jsem.

"Aha," řekl jen.

"Už ti nevadí být v tomto domě?" zeptala jsem se jej.

"Vadí," přiznal se.

"Tak běž domů. Mě to nevadí."

"Opravdu by ti to nevadilo?" zeptal se pochybovačně.

"Nevadilo. Užiji si to tady. Ahoj," rozloučila jsem se s ním. Chvíli váhal, ale poté odešel.

"Můžu s tebou mluvit?" ozvala se Alice. Nadskočila sem leknutím. Tohle mi vážně dělat nesmí. Přikývla jsem. Táhla mě zase zpátky nahoru. Dovlekla mě do místnosti plné knih a obrazů. Uprostřed byl pracovní stůl. Tohle musela být pracovna Carlislea. Vedle pracovního stolu stály všichni Cullenovi.

"Co se stalo? Co jsi viděla?" zeptala jsem se Alice.

"Musíme všichni odjet Bello. Máme proto důležitý důvod. Hlavně prosím za dobu naší nepřítomnosti nedělej nic nebezpečného a hlavně nezapomínej že se vrátíme. Musíš na sebe dávat extra pozor, mohlo by se ti něco stát," odpověděla mi.

"Jaký důvod pro to máte? A co by se mi mohlo stát?" zeptala sem se.

"Někdo by ti mohl ublížit," opověděla mi prostě.

"A kde třeba? Jacob by mi nikdy nic neudělal," řekla sem.

"O něm nemluvím," usmála se smutně.

"Nikdo jiný by nic neudělal. Jedinou osobou která po mě zatím šla byla Jane," otřásla sem se.

"Možná že právě o ně jde," řekla.

"Co udělaly? Alice, řekni mi to a bez toho abys něco přeskočila nebo vynechala" přidala sem na hlasitosti.

"Ono nejde hlavně o Volturiovi, ale o Jane. Rozhodla se přijít na to jestli o našem světe opravdu víš a hlavně jestli vůbec existuješ.
Volturiovi o jejím rozhodnutí neví, jedná na vlastní pěst a nezastaví ji nic. Tedy zatím ji nic nezastavilo, ani Edward. Chceme jet celá rodina za Arem a snažit se aby nám pomohl ji zastavit," řekla.

"Jak myslíš že ji nezastavil ani Edward? Co mu udělala?" začala sem zase hysterčit.

"Nic mu není, zatím," opověděla mi.

"Zatím?" špitla sem.

"A nic mu nebude," usmála se. "Bello, nezapomeň na sebe dávat pozor. My se brzy vrátíme," řekla.

"Jdu s vámi," řekla jsem odhodlaně. Udiveně se na mě podívala.

"Cože?" zeptala se.

"Jdu s vámi," zopakovala jsem to.

"To ne, je to moc nebezpečné. Zabily by tě už jen kvůli tomu že jsi člověk znající naše tajemství. A to by mě pak zabil Edward," odpověděla mi klidně. Dokázala se ovládat.

"Tak mě přeměň," zašeptala sem.

"Cože?" vysoukala ze sebe. Nevěřícně se na mě dívala.

"Udělej ze mě upírku," zopakovala sem své přání.

"Bello, není to tak jednoduché," snažila se mi to vymluvit.

"Já to zvládnu. Chci pomoct," trvala sem na svém.

"Ne," a já věděla že to bylo její poslední slovo. Stačí jediná kapička krve a přestanou se ovládat, uvědomila sem si. Porozhlédla sem se kolem sebe a do očí mi padly ostré kancelářské nůžky. To by mohlo stačit. Usmála jsem se a rozeběhla se pro ně. Stačí jedna kapička krve.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama