Naleznout a neztratit - 8. kapitola

31. července 2010 v 19:21 | MaiQa |  Naleznout a neztratit
Tak se ocitáme zase ve škole. Nessie doufá, že Cullenovi snad dorazí, ale má z toho i strach. Jenže oni nedorazí. Co udělá Nessie?



8. Jako zlodějka
Dojela jsem na parkoviště. Nikde jsem neviděla jejich auta, chyběli. Nebo ne? Můžou přijet později. I to je možné. Vydala jsem se na hodinu. Chyběli, na každé z hodin, které jsem měla s někým z nich společné ani jeden z nich nebyl. Začal ve mně hlodat červíček pochybností. Nemají mámu už rádi, a tak odjeli? Nemají rádi mě? Byla bych jim jen na obtíž? V té chvíli mi zablikala žárovka nad hlavou. Co když jsou u nás doma? Nebo se tam chystají? Této myšlenky jsem se chytla a nemínila ji pustit. To je ono.
Hned po téhle hodině je přestávka na oběd, pojedu domů. Začala jsem zuřivě hypnotizovat hodiny na stěně, v nichž se jak hlemýžď pohybovala minutová ručička. Snažila jsem se ji pohnat, ale naschvál se jakoby ještě zpomalovala. Po půl hodině, která mi připadala jako celý den, konečně zazvonilo. Posbírala jsem si věci a začala se prodírat studenty jdoucími na oběd. Připadalo mi, jako by se snad množili, bylo jich stále více a více. Nakonec jsem se konečně vymotala a ocitla se na prázdném parkovišti. Pro jistotu jsem se ještě podívala, jestli náhodou někde neparkují. Jejich auta tam nikde nebyla. Rozeběhla jsem se k autu a nastoupila do něj. Ještě štěstí, že patří mezi ta rychlejší. Vyjela jsem z parkoviště jako špunt z flašky a spěchala domů.
Cestu, která mi většinou trvá půl hodiny, jsem tentokrát zvládla za ani ne deset minut. Taky jsem celou dobu nespouštěla nohu z plynu. Málem jsem se stihla nalepit na strom, zajet do domu, přejet stařenku a najet na dřevěného medvěda stojícího uprostřed náměstí. Vše za tak krátkou dobu. Jakmile jsem najela na cestu vedoucí k domu, přibrzdila jsem. Citelně. Auto se za pár sekund změnilo z rozběsněné pumy na předoucí kočku. Šinula jsem se po příjezdové cestě a v duchu nadávala stromům, že brání ve výhledu. Konečně jsem se dočkala. Stromy řídly a nakonec zmizely zcela, ale žádné auto kromě toho mámina jsem neviděla. Přepadl mě smutek. Nejsou tady.
"Ahoj, mami," zašeptala jsem na pozdrav. Šeptem jsem zakryla zklamání.
"Nessie? Co tady tak brzy děláš? Neměla jsi být ještě ve škole?" objevila se vedle mě a ihned začala s výslechem.
"Měla, ale já tam prostě nedokážu jen tak sedět a soustředit se. Vždyť ani to soustředění mi nejde. A navíc, oni do školy nepřišli," popotáhla jsem.
"Ach, Nessie, to nic neznamená. Třeba jen potřebují čas, už jsem ti to jednou říkala. Dej jim ho. Nemůžeš počítat s tím, že jakmile jim něco takového řekneš, ihned tě vezmou mezi sebe. Musejí to strávit, tak dlouho o tobě nevěděli, tak dlouho si mysleli, že já jsem stále člověk. To, že jsou upíři, neznamená, že hned vše pochopí. Třeba nepřijdou hned, ale jednou určitě," objala mě.
"Potřebuji být na chvíli sama," řekla jsem a vymanila se z jejího objetí. Utíkala jsem do lesa. Nevnímala jsem, jak dlouho běžím a ani směr. Nakonec jsem přece jenom musela zastavit. Vylezla jsem na strom a posadila se na tlustou větev. Ticho lesa mi pomáhalo přemýšlet. Vůně stromu, nasáklého vodou z včerejšího deště, mi pomáhala roztřídit myšlenky. Vydržela bych tu i celé dny, jenže ten nápad přišel v okamžiku. Byla jsem daleko od mého a mámina domu, ale byla jsem blízko domu ostatních.
Slezla jsem ze stromu a rozeběhla se směrem, kterým jejich dům stál. Za ani ne minutu jsem jej uviděla. Potichu jsem se vydala k nejbližšímu oknu. Dostala jsem se k němu a obezřetně nakoukla. Nevím, proč jsem byla tak opatrná, pokud tu byli, už o mně museli i tak vědět. Obývací pokoj byl prázdný, ale bylo na něm vidět, že i dneska se ještě používal. Že by tu ještě byli? Podívala jsem se na okno nad tímto a zvažovala, jestli bych tam skočila. Kdybych se chtěla zabít, tak ano. Nadechla jsem se. Přikrčila jsem se ke skoku a odrazila se. Podařilo se mi zachytit vyčnívajícího rámu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama