Vánoční řetězovka - 1

27. listopadu 2011 v 18:47 | MaiQa |  Vánoční řetězovka
Dnes je první adventní neděle a spolu s ním začíná v blogovém světě mnoho vánočním projektů, ne všechny jsou knižního rázu, ale i tak jsem se do nich rozhodla zapojit. První z projektů je Vánoční řetězovka a u ní se každou adventní neděli na tomto blogu objeví odpověďi na otázky, které budou na ten den aktuální. Všechny se nějak týkají Vánoc. :) No a vymyslela ho Sue.

1. Co máš na Vánocích nejraději?
- Všechno možné. Atmosféru, ty spousty světel a ozdob na domech v ulicích. Zdobení stromečku, ale hlavně to, že se všichni 24. sejdeme a bez v klidu si můžeme popovídat a poté si i dát dárky.

2. Jaké zvyky máte v rodině?
- Když jsem byla malá, máma vždy povybalení dárků krájela jablko. Co si pamatuji, nikdy ne nestalo, aby bylo červavé, nejspíš to bylo tím, že nikdy nebyly z naší zahrady. :)
Každý rok, i když se mi vůbec nechce je naší tradicí, že já, táta a mladší sestra, jdeme po setmění na hřbitov. Zapálíme svíčky zesnulím a projdeme se po hřbitově. Máma mezitím chystá kapra a přenáší do obýváku dárky.
Stromeček zdobíme den před Štědrým dnem a dáváme na něj všechny naše oblíbené ozdoby. Mámina olezlého kominíka, tátovu umělou šišku a papírový řetěz, který jsme společně udělali, když mi bylo deset a stále ještě žije.

3. Do kolika jsi věřila na Ježíška?
- No, hodně dlouho. Sice už někteří mí spolužáci v první třídě říkali, jak našli doma skrýš, kde mají dárky, ale já jsem stále jakž takž věřila. Moji rodiči by mi přece tyhle věci nekupovali. No a pak se stala docela komická věc. Ve čtvrté třídě jsem na Vánoce dostala mobil. Jenže prostě nebyl takový, jaký jsem si ho představovala. Polovina třídy už měla takový ty s foťákem a přehrávajícím hudbu. Z toho mého se dali jen posílat esemesky (tedy byl i na volání, ale asi jsem dostala trochu zablokovaný, nebo nevím. Číslo mi vytočil, ale pak se vždycky sekl). No a máma to jednoho dne psychicky neunesla a zařvala na mě, že oni ho jak debily tak dlouho sháněli a mě se nelíbí. Dívala jsem se na ni jako puk. Jakmile jsem si to později přebrala v hlavě, došlo mi, co tím myslela a s věřením na ježíška byl konec. Od té doby používám možnost ala pořád o tom mluvím a snad to dostanu.

4.Jaké dárky nejraději dostáváš?
- Hlavně ty tvrdé. :D Nesnáším měkké dárky! Když jsem byla mal, dostávala jsem samí oblečení a dodnes nechápu, jak mi něco takovýho mohli koupit. Sama za sebe se stydím, proto se každý rok bojím, že dostanu nějaké oblečení. Prostě kdyby bylo na rodičích, nosila bych opravdu šílený kreace.
Rozhodně mám ráda, když dostanu knihu, ale tím mi posledních skoro pět let nikdo radost neudělal. Pravidelně si alespoň jednu knihu koupím k vánocům sama. Naposledy jsem si takhle darovala třetí a čtvrtý díl upířích deníků. :D Tak alespoň tenhle rok bych mohla dostat ty dvě knihy, které si opravdu hodně přeji. Koupila bych si je sama, ale můžu alespoň trochu doufat. :D
No a samozřejmě mi dělá radost elektronika. Vždy, když jsem nějakou dostala, tak to bylo naprosto překvapivé, protože ačkoliv jsem si přála, nikdy by mě nenapadlo, že bych ji opravdu dostala. Nikdy nepatřila zrovna k té levnější. :) O to víc si jí vážím.

5.Jaký je tvůj nejoblíbenější dárek z dětství?
- Hrací autíčka! Ano, opravdu. Já byla prostě vychovávaná víceméně jako kluk. Pro auta mám slabost dodnes a všechny autíčka, pořád ještě vlastním. Já se jich prostě nevzdám.
Jinak, když jsem si přečetla tuhle otázku, okamžitě mě napadl počítač. :) V paté třídě jsem přeci ještě dítě byla ne? No a bylo to to největší překvapení, které jsem kdy dostala. Přála jsem si ho, opravdu hodně, ale prostě jsem si byla vědoma, že to moc drahý dárek. A pak jsem při rozbalování vzala do ruky jeden z menších dárků a po rozbalení přišla na to, že to je počátačová myš. Dodnes si pamatuji i své myšlenky. "Tohle je snad nějakej vtip? Vždyť ani nemám počítač?" a máma vtipně poznamenala. "Třeba budeš ten počátač dostávat po kouskách." Nechala jsem to být a dál rozbalovala, s malou dušičkou. Pak jsem rozbalila klávesnici, to už mi došlo, že někde musí být i zbytek. Tak jsem se podívala za křeslo a tam to bylo. Zabalené prostěradlem s vánočními vzory. Na tohle se prostě nedá zapomenout. Od té doby jsem sice dostala ještě hodně věcí. Foťák, lepší mobil, mp3, ale nic z toho mi neudělalo tak velkou radost. Byl to prostě můj největší sen. Dobře, druhý největší, stále ještě planě doufám, že pod stromečkem najdu štěně. :( :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dý | Web | 1. prosince 2011 v 20:39 | Reagovat

Jej, ta příhoda s mobilem.. trošku zklamání, z toho že dárky nenosí Ježíšek,že? :( Ale naši se taky už strašně mockrát prořekli, ale mladší ségra pořád vytrvale věří!:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama