Čísla - Na útěku

1. prosince 2011 v 21:29 | MaiQa |  Review
Autor: Rachel Wardová
Překlad: Marie Fulková
Originální název: Numbers: Time to run
Série: Čísla
Díl: 1.
Žánr: Paranormální "romance" ze života. :)
Počet stran: 316
Nakladatelství: Egmont
Rok vydání: 2011
Anotace:
Jem už od malička vidí v očích lidí čísla. Co ta čísla vlastně znamenají, pochopí v den matčiny smrti - jsou to data, dny, kdy lidé, kterým se dívá do očí, zemřou.
Život je pro Jem těžký, dokud nepotká kluka, kterému říkají Pavouk. Svět je náhle mnohem krásnější.
Ale cestou do Londýna Jem pozná, že se blíží veliké neštěstí, které navždy otřese jejich životy…

Na útěku…

Jem nikdy neměla klidný život. Její matka byla narkomanka a nikdy nepoznala dobrý domov. A ani trochu ji k normálnosti nepomáhá ani to, že odmalička vidí v očích lidí čísla. Ze začátku nevěděla, co znamenají, ale pochopila to v den, kdy našla svou matku mrtvou v posteli poté, co se předávkovala. Umřela přesně v ten den, který byl napsaný v jejich očích. Od té doby putovala z jedné rodiny do druhé, nikde moc dlouho nebyla.
Pavouk se mi nezdál jako moc propracovaná postava, ale přesto si bez něj nelze představit tenhle příběh. Pavouk snad odjakživa oplývá vlastností zjevit se v tu nejhorší možnou chvíli a nepatří k lidem, kteří vědí, kdy přesně se mají vzdálit do ostatních. Ale i přesto je dobrým přítelem.
V knize se ovšem objevuje i spousty dalších postav. Za slovo stojí snad jen Pavoukova babička, která od smrti svého manžela vidí aury lidí a od první chvíle ví, že Jem má nějakou schopnost. S ohledem na to, v jakém je kniha psaná prostředí by se moc dobře nedalo sepsat všechny postavy, které bych chtěla.

Překlad

Každý, kdo četl tuto knihu mi dá určitě zapravdu v tom, že byla až moc přeplněna sprostými slovy. Bylo v něm i mnoho a možná to by mnohé z vás mohlo dohnat k tomu si knihu nepřečíst. Musím se přiznat, že i mě to trochu vyděsilo, ale v kontextu s příběhem se to poněkud ztrácí. S Jam se život nikdy moc nemazlil a stejně tak s dalšími dětmi, které jsou na tom podobně jako ona. Prostě to k tomu stylu životu patří a většinou si ani pořádně neuvědomíte, že zrovna v tu chvíli někdo řekl něco sprostého. I když jsou chvíle, kdy sprostá slova přímo září na stránce svojí nemožností.

Hodnocení

Ještě nikdy jsem nečetla knihu, která by měla podobnou tématiku, ale je pravda, že zápletka byla jednou z těch, u kterých si stačí pustit televizi a máte o ní film, ale vidět v očích lidí čísla jejich smrti? Bylo to opravdu nápadité.
Hodně se mi zamlouvá styl, jakým Rachel knihu pojala. Celou dobu je kniha psaná tak, aby na čtenáře dýchala temným dojmem, aby to vypadalo, že skončí špatně. A přesto do poslední chvíle čekáte na nějaký zázrak. Tušíte, jak kniha skončí, ale nechcete aby to tak bylo. A proto čtete dál.
Musím se přiznat, že kniha byla zatím jedinou, kterou jsem četla jen půl dne. I když jsem byla na počítače, každou hodinu jsem si přečetla přes třicet stránek. Četla jsem přitom dopředu a čekala na chvíle, které mě zaujali. A upřímně toho nelituje, protože i když to bylo rychlové čtení, užila jsem si ho dosytnosti.

Ale i přesto jsem se rozhodla dát knize jen 4. hvězdičky. Četla se dobře, děj plynul úžasně, ale něco tomu chybělo. Možná v druhém díle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama