Květen 2012

RC review: Pes baskervillský

20. května 2012 v 13:44 | MaiQa |  Review
Autor: Petr Kopl
Žánr: Paranormálno, romantické
Počet stran: 152
Nakladatelství: Allpress
Rok vydání: 2011
Anotace: Za Sherlockem Holmesem a dr. Watsonem přichází doktor Mortimere, aby je upozornil na starodávnou pověst o psu, který vraždí členy rodu Baskerville. Nejslavnější dobrodružství Sherlocka Holmese opět ožívá v nové (a nutno dodat poněkud provokativní) komiksové adaptaci. Říkáte, že ten příběh znáte? Předpokládáte, že vás nemůže ničím překvapit? Nikdy nic nepředpokládejte!

Legenda ožívá

Legendárního detektiva Sherlocka Holmese snad ani nemusím představovat. Tento slavný a poněkud výstřední detektiv, který vzešel z pera Sira Arthura Conana Doyla, je po celém světě proslavený tak, že snad ani neexistuje člověk, který by o něm někdy neslyšel. A kdyby i přesto všechno nevěděl, kdo to vlastně Holmes je, tak věřte, že každý případ, který mu byl dán byl i záhy vyřešen. Oplývá nebývalou inteligencí a dedukcí.

Dr. Watson je nejlepší přítelem a zároveň i nebývalým pomocníkem v mnoha případech. Zdatně Holmesovi sekunduje jak v inteligenci, tak i v dedukčních schopnostech, ovšem je pravda, že mnohdy je ho potřeba trochu popíchnout, aby na vše přišel.

Pes Baskervillský

Sherlock Holmes poprvé spatřil světlo světa v roce1887 ato v románu Studie v šarlatové. Dohromady bylo sepsáno 56 případů legendárního detektiva, ovšem spousta příběhů vycházela později z per jiných autorů.
Samozřejmě existuje i mnoho jiných zpracování příběhů. Kdo si nechce přečíst knihy, může sáhnout po seriálech, filmech a nebo i počítačových hrách. Zatím poslední filmové zpracování, ve kterém se objevil tento slavný detektiv, je Sherlock Holmes: Hra stínů.

Petr Kopl
Petr Kopl se narodil v Třebíči, kde vystudoval obchodní školu. Jeho láskou byl odjakživa komiks specifického stylu zvaný cartooning. Jeho kresby a ilustrace znají dnes čtenáři i v USA, Koreji a Finsku. Ilustroval celou řadu knih, jmenujme alespoň sérii Dobrodružné výpravy do minulosti a pohádku The Goat With the Golden Hornsamerického autora Roberta Wortocka, která vyšla v USA, Vesmírní záchranáři nebo veleúspěšné Štěky dne. Petr Kopl se nevěnuje pouze ilustrování, je také hercem ve dvou divadelních spolcích. Se skupinou DeFactoMimo procestoval téměř celý svět.

Hodnocení

Určitě nebudu jediná, komu se při řeknutí jména Sherlock Holmes jako první vybaví Pes Baskervillský. Je to nejznámější případ Holmese a také asi nejzáhadnější.
Psa Barkervillského jsem kdysi ve zkrácené verzi četla a tak jsem byla zvědavá na to, jak dopadla i verze komiksová.
Musím říct, že jsem měla strach z toho, že bych měla recenzovat komiks, protože jsem si naprosto nedokázala představit, jak bych něco takového mohla udělat, ale nakonec jsem tímto zpracováním tak mile překvapená, že to ani moc nebude bolet.
Komiksy čtu strašně ráda, uklidníte se při nich, nemusíte zdlouhavě přemýšlet nad dějem, protože většinou jsou opravdu jednoduché, co se týče zápletky. A, což je velké plus, nečtete je dlouho. Stačí vám k tomu pár volných hodin a máte je za sebou.
Jako první mě na komiksu zarazil styl kresby, přecijen jsem zatím četla převážně mangu a ta je naprosto jiná a rozhodně o hodně jednodušší. Proto musím už jenom v tomto ohledu smekat klobouk, já bych jednu takovou stránku kreslila celý svůj život.
Kdybych to měla nějak shrnout do pár vět, komiks bych doporučila a to všem, protože ukazuje známí příběh v jiném světle a navíc v ohromně zajímavém světle. Celou dobu, co jsem byla "začtená" do příběhu jsem zkoumala do největších podrobností všechny věci ilustracích a stále dokola žasla.
Další věc, co se mi velmi líbila byl fakt, že se kniha odehrává v Anglii a ještě k tomu ve viktoriánské. Příběhu z tohoto období je méně, než by se mi líbilo, protože já tohle období miluji. A navíc je Anglie mojí slabostí.
Tenhle výtvor nemůžu nikomu doporučit a ani ho vyloženě poplivat. Z toho, co jsem napsala je jasné, že mě si tohle komiksové zpracování získalo, ale ne každý z něho bude mít stejné pocity. Rozhodně ovšem musím říct, že za zkoušku nic nedáte. Přečtěte si ji a udělejte si na ni sami svůj vlastní názor.

Knize dávám 3 hvězdičky.


Chtěla bych poděkovat nakladatelství Alpress za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte zájem o její koupení, můžete si ji objednat přímo na stránkách nakladatelství Aplress.

Májový knižní hop - Výherce

16. května 2012 v 15:18 | MaiQa
Chtěla bych poděkovat všem, co se soutěže zúčastnily. Zase jste mě svou početností překvapili.
Držím palce aby Vám to vyšlo příště. Nevzdávejte to!
No a teď výherci:

Knihu Temné vize - Odhalení získává osoba, která se skrývá pod číslem 49. No a tou je:

Nikarika


Gratuluji!!!

Pokud výherkyně neodepíše na informační e-mail do páteční 15-té hodiny, vylosuji náhradního výtěze.

Review: Eona - Poslední dračí oko

13. května 2012 v 19:19 | MaiQa |  Review
Autor: Alison Goodman
Překlad: Jan Kozák
Originální název: Eona
Žánr: Paranormálno, romantické, draci, dobrožné
Počet stran: 410
Nakladatelství: Jota
Rok vydání: 2011
Anotace: Druhý díl úspěšné knihy Eon - Znovuzrození Dračího oka. Dvanáctiletý Eon prochází už několik let intenzivním výcvikem v šermu a magii, má však nebezpečné tajemství. Ve skutečnosti je to Eona, šestnáctiletá dívka studující v přestrojení, aby se mohla stát Dračím okem, učedníkem draků štěstěny. Když začne hrozit, že tajemství vyjde na světlo, octne se dívka uprostřed vražedného boje o císařský trůn a musí najít sílu k boji o vlastní život.
První polovina série Alison Goodmanové vyšla s velkým ohlasem v Anglii, Austrálii, Německu i Spojených státech. Nyní se můžete i vy pohroužit do napínavého dobrodružství!


Draci. Když někdo řekne tohle slovo ve spojitosti s knihami, kdekomu se vybaví Eragon, ale to už dávno není pravda. Alison Goodman vymyslela vlastní svět s draky, tedy vlastní. Pokud se starověké Číně dá říkat vlastní svět, tak to pravda je. Tak jako tak, svět ve kterém žije Eona je opravdu zajímavý.

"Nejsem žádná kráska."

Eona je šestnáctiletá dívka, která dlouhá léta intenzivně pracovala na zlepšování svých schopností a to proto, aby se mohla stát jedním z dvanácti Dračích očí. Ovšem na výcvik nemohla jít jako dívka a tak spolu se svým mistrem vymyslela kamufláž. Stal se z ní Eon.
Eona se i přes všechny své nedostatky stává Dračím okem Zdracadlového draka, několik staletí ztracené dračice, která jak to tak vypadá sebou nese zkázu všech draků a jediný člověk, který jim může pomoci je Eona. Jenže jak, když ani neumí ovládat svoji moc a umí toho jen opravdu málo?

Tlumeně se zasmál.

Dá se mluvit o štěstí, když uvážím, že kniha vyšla tak brzy poté, co jsem si přečetla první díl a to hlavně proto, protože jsem se na ni těšila jako malé dítě na dárky. Přesto jsem musela ještě několik měsíců počkat, než se kniha objevila i v knihovně, kde jsem se k ní nakonec dostala. Musím přiznat, že jsem pro ni do knihovny přímo běžela, protože to čekání bylo opravdu úmorné.
První věc, co mě na knize na první pohled zaujala byla rozhodně obálka, protože ta je rozhodně o hodně zajímavější než ta k prvnímu dílu. Řekne toho více než červené kolečko a člověk si tak dokáže docela dobře představit o co v díle půjde a to ani nemusí mít přečtený předchozí díl.

Ido zatnul ruce v železech.

Druhý díl je opravdu o hodně povedenější než jeho předchůdce. A to hlavně proto, protože ačkoliv mě to zaujalo, první díl jsem přečetla opravdu narychlo a trochu mě nudil neustále se opakujícími myšlenkami Eony.
Tento díl byl plný akce a rozhodně se autorka tentokrát nezatěžovala popisy všeho možného i nemožného a šla rovnou k jádru pudla, což jsem ocenila.

Jsem s tebou.

No a abych nezůstala u těch pozitiv. Kniha měla pár negativ, ale asi největší a zároveň i nejotravnější z nich byl milostný trojúhelník. Už nějakou dobu se mi dařilo se jim alespoň vzdáleně vyhýbat, ale tady mě to málem porazila. I když je pravda, že já jsem si nakonec taky musela co se týče sympatií taky vybírat jednoho z nich. A co jsem náhodou od Eony udělala? Začala jsem na oba dva pohlížet značně skepticky, protože ať už se zdály být jakýkoliv, byly si sobě povahově až moc podobní.
Jediným plusem v tomhle trojúhelníku byl fakt, že bylo od začátku jasné, s kým nakonec zůstane, takže jsem měla alespoň nějakou jistotu a dokázala ho tak přetrpět.

Otevřel dlaň.

Já opravdu nevím, co víc bych o knize napsala. Takže mí nezbývá asi nic jiného nežli doporučení a to bude opravdu úzké. Takže, každý, kdo četl předchozí díl má přikázáno si ho přečíst a pak jít na tenhle. A ten kdo už předchozí četl? Tak ten musí okamžitě valit pro tenhle. :)


Review: Čarodějnice z Hex Hall

12. května 2012 v 16:52 | MaiQa |  Review
Autor: Rachel Hawkins
Překlad: Tereza Kolesnikovová
Originální název: Hex hall
Žánr: Paranormálno, romantické
Počet stran: 240
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2011
Anotace: Sophie Mercerová je čarodějka. Jenže její kouzla většinou skončí katastrofou a její poslední šancí je Hex Hall, elitní nápravné zařízení pro adolescenty Prodigia, tedy pro čarodějky, kouzelníky a řádku dalších bytostí. Sophie se už během prvního dne podaří dosáhnout prvních výsledků: získá tři mocné nepřítelkyně, zakouká se do přitažlivého kouzelníka a dostane novou spolubydlící, jedinou upírku na škole. Vedle (ne)obyčejných školních starostí bude Sophie muset čelit i zlovolné síle, která začala útočit na studenty Hecate Hall…


Čarodějnice provázeli lidstvo po celá staletí. Byly zbožňovány, nenáviděny, honěny a upalovány. Kdo by neznal slavné hony na čarodějnice a díky nic i například Salem. Čarodějnice ovšem už dávno neslouží k zastrašování dětí, ale naopak, na jejich pobavení. Protože čarovat by chtěl snad každý a díky příběhům o čarodějnicím je to konečně možné, ovšem je pravda, že ne každá čarodějnice své schopnosti zvládá a od toho jsou tu speciální školy, nebo chcete-li nápravná zařízení a jedno takové je i Hacate Hall.

"Ošklivej pejsek!"


Sophie Mercerová je šestnáctiletá čarodějka, která ať kouzlí co kouzlí, vždy něco zpacká. A poté, co se na její zatím poslední škole pokusí pomoci 'kamarádce' se získáním srdce jejího idola pomocí kouzla lásky, které se naprosto zvrtne a pár lidí příjde u úrazu, Rada rozhodne, že Sophie musí okamžitě nastoupit do Hex Hall. Tak už během prvního dne stihne tolik věcí, jako snad ještě nikdo. Málem ji napadne vlkodlak, zamiluje se do Archera, znepřátelí si tři temné čarodějky a skamarádí se se svou spolubydlící, upírkou Jennou.
Snad nic nemůže být horší než tohle. Tedy vlastně ano. Na škole někdo začíná napadat temné čarodějnice a všichni si myslí, že za útoky stojí Jenna. Jenže je to opravdu pravda?Sophie si musí po celém životě stráveného jenom s lidmi zvykat na další nadpřirozené bytosti. Víly, lykantropy a další čaroděje. Zároveň se ovšem musí potýkat i s tím, že jsou na ni učitelé přísnější než na ostatní studenty a ona naprosto nechápe proč a ještě k tomu hned po týdnu školy dostane školní trest.

"Vítej do Zóny soumraku!"

Ačkoliv jsem si knihu koupila už v prosinci, dostala jsem se k ní až v tomto měsíci a to hlavně proto, protože jsem se knihy prostě a jednoduše bála. Většinou se stává, že jakmile je kniha všude vyzdvihována a já si ji přečtu, skončí to zklamáním. Takže jsem se do čtení zrovna moc nehrnula. Ovšem jakmile jsem knihu začala číst, ihned jsem pochopila, co na ní všichni viděli. Na to, jak má málo stran je opravdu hodně dobrá a hlavně, což se opravdu hodně cení, je vtipná a čtivá.

Protože já se smát začala.

Jak již jsem psala, kniha byla opravdu hodně vtipná a čtivá. Od první až po poslední stránku jsem se smála, protože u myšlenek Sophie to ani jinak nešlo. Co věta, to perla. Takže pokud máte rádi knihy, z kterých vás bude bolet bránice a všechny možné a nemožné břišní svaly, tahle je ta pravá pro vás.
Ovšem vtipnost nevtipnost, kniha by byla na nic, kdyby nebyla dostatečně čtivá. Jak by autorce pomohlo, kdyby perlila s každou větou, ale vše ostatní trochu zaostávalo? No, asi by si knihu nikdo neužil. Ale pokud jsem vás právě teď vyděsila, tak promiňte, protože tohle opravdu nebylo myšleno na Hey Hall, protože tahle kniha se čte jedna báseň. Což ovšem může být i s ohledem na malý počet stran menší nevýhoda, protože se ani nenadějete a knihu máte za sebou.
Kniha rozhodně stojí za přečtení. Jen bych to doporučovala nechat na chvíli, kdy vyjde druhý díl, mohly by jste totiž po přečtení dopadnout jako já. Protože já se snad toho druhého dílu ani nedočkám.

RC review: Deník úúúplně obyčejného upíra

11. května 2012 v 21:08 | MaiQa |  Review
Autor: Tim Collins
Překlad: Zdík Dušek
Originální název: Diary of a Wimpy Vampire - Because The Undead Have Feelings Too
Žánr: Paranormálno, romantické, upíři, parodie
Počet stran: 224
Nakladatelství: Fragment
Rok vydání: 2012
Anotace: I nemrtví mají city! Nesnesitelně vtipný deník jednoho (ne)obyčejného upíra.
Jmenuji se Nigel Mullet. V upíra jsem se proměnil, když mi bylo patnáct. V tomhle věku už zůstanu napořád, takže musím trávit věčnost bojem s akné, mutujícím hlasem a svou neobratností při balení holek…
Trápí mě mé zoufalé pokusy o upoutání pozornosti mé životní lásky Chloe. Tak rád bych zabořil špičáky do jejího krku… Jsem mrtvý už víc než osmdesát let a přitom jsem ještě ani jednou neměl holku! A do toho musím neustále řešit mé neskonale trapné upírské rodiče, kteří se pokoušejí pít krev mým kamarádům.


Ve stínech kráčím
s touhou rozháranou
ty kráčíš na slunci
a tvé oči planou
Ach, k tobě se připojit
na světle jak toužím
mám však z toho pupínky
vyrážkou se soužím

Ve stínech kráčím

Hlavním hrdinou této knihy/deníku je Nigel Mullet, jehož myšlenky a zážitky nás v příběhu provázejí. Nigelovi je už skoro sto let, ovšem navždy zůstane patnáctiletým puberťákem a to je naprostá otrava. Kdo by vlastně stál o to, aby mu navždy mutoval hlas a objevovali se pupínky ve chvílích, kdy to čekáte nejméně. A ještě k tomu, když se ani trochu nepodobáte tomu, co jste. Nigel po přeměně nedostal do vínku nadpřirozenou krásu a rychlost a tak je odkázán na své rodiče, kteří mu musí nosit krev. No a když se k tomu připočte i mladší sestra/upír, která dostala vše, co on ne, tak je to opravdu velká otrava.

Upíři jsou všude

Upíry snad ani nemusím představovat, tahle krev sající monstra, zná v této době snad každý. Jenže ne vždy jsou takový jací mají být, ne vždy se jejich přeměna povede. Existuje nejméně jeden známí upír, který je na tom bledě, protože v sobě má z upírů nanejvýš tak chuť na krev a nespaní.

Překlad

Knihu jsem v originále a ani v jiném jazyce než našem nečetla, takže můžu napsat jen to, že kniha/deník je psaná opravdu čtivě a rozhodně nenudí.

Hodnocení

Jako první bych vyzdvihla hlavně styl, jakým je kniha napsaná. Jak už několikrát naznala, jedná se o deník Nigela a tak je to i celkově pojaté. Kniha není rozdělená na kapitoly, ale na dny, podle toho, kdy Nigel přidal nějaký příspěvek. Proto v knize nečekejte dlouhé popisy míst a scén, které se v knize udály a počítejte s tím, že budete rovnou hozeni do popisu končícího dne.
Kniha je napsaná stylem, kterým přemýšlí a mluví většina dospívajících a tak rozhodně nadchne a jen tak nepustí.
Abych byla upřímná, od knihy toho moc nečekejte, opravdu ne. Jak už jsem napsala, nenajdete v ní dlouhé popisy okolí a ani zdlouhavé monology, ty tam totiž ani nejsou. Kniha je napsaná tak, aby se čtenář bavil a odreagoval se po dlouhém dnu. A svůj účel plní na jedničku. Já sama jsem polovinu knihy přečetla při zdlouhavé dvanácti hodinové cestě do Polska a jen díky této knize jsem se nenudila a cestu si tak dokázala užít.
Ovšem aby se neřeklo, nějakou malou akcičku v knize přecijen najdete a musím uznat, že autor umí dobře zatloukat, protože já jsem si do poslední chvíle nebyla jistá tím, jestli ten, kdo si myslím je ten, co upíjí krev Nigelovým spoluobčanům.
A přestože už naprosto nevím, co bych ke knize měla napsat, musím ještě připsat, že kniha byla opravdu povedená i co se týče ilustrací. Nejméně jeden malý obrázek najdete na každé stránce knihy. Za ilustrace jsem byla opravdu hodně ráda a to i přesto, že nemám ilustrované knihy moc v oblibě. Tedy myslím opravdu ty, kde se vkládán nějaký obrázek a ne upravené kousky stránek a tak.
Z těchto všech důvodů, které jsem vyjmenovala bych nakonec doporučila opravdu všem, co se chtějí odreagovat. A jako bonus je to i dobrá kniha pro nečtenáře, protože toho textu taky není moc.

Knize dávám 4 hvězdičky.


Chtěla bych poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku této knihy.

Pokud knihu nevlastníte a máte o ni zájem, můžete si ji objednat buď přímo na stránkách nakladatelství Fragment nebo na arara.cz

zdroj obrázků - http://weheartit.com/

Review: Chvíle před koncem

8. května 2012 v 17:43 | MaiQa |  Review
Autor: Lauren Oliver
Překlad: Veronika Volejnová
Originální název: Bofore I Fall
Žánr: Paranormálno, romantické
Počet stran: 348
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2011
Anotace: Co kdyby vám zbýval jen jeden den života? Co byste dělali? Koho byste políbili? A jak daleko byste zašli, abyste si svůj život zachránili? Samantha Kingstonová má všechno: kluka, o kterého by stála snad každá, tři úžasné nejlepší kamarádky a prostě všechno nej na střední škole Thomase Jeffersona - od nejlepšího stolu v jídelně až po nejlepší parkovací místo. Pátek 12. února by měl být jen další z řady dnů jejího perfektního života.
Místo toho se ukáže, že je to den poslední…



Téma smrti je poslední dobou jednou z nejvíce propíraných témat v YA knihách, které jsou více méně ze života. Já sama bych dokázala za pár vteřin říct alespoň tři názvy knih, které mají takovou tématiku a jednou z nich je právě Chvíle před koncem.

Copak nemáš kamarádky?

Samantha Kingstonová studuje na Jeffersovoně střední, škole sebevrahů, jak se jí trefně říká. Spolu se svými třemi kamarádkami patří mezi elitu školy. Nejobletovanější, nejhezčí a největší snoby na škole. Má vše, co si holka může přát. Dokonalý život, přátele a kluka, po kterém házela očkem už několik let a rozhodně není jediná, kdo o něm dennodenně sní. 12. února se na škole tradičně koná Kupidův den, ve kterém už dávno nejde o tom, aby jste dostali růži od svého přítele, ale hlavně o to, kolik jich dostanete. A také je to den, kdy se dají provádět všelijaké rošťárny, které vám projdou.
Pro Sam je tento den ovšem i dnem důležitým a to hlavně proto, protože ji čeká noc s jejím přítelem. Vše se má konat po večírku, na kterém se sejdou všichni lidi ze střední školy, tedy hlavně ti starší. Vše se ovšem pokazí ve chvíli, kdy na něj dojde Juliet, která zapříčiní to, že se kamarádky chvíli po jejím příchodu rozhodnou odjet domů. Ovšem všechno se v tu chvíli změní. Holky se nabourají a Sam umře. Ovšem to by nebylo zas tak hrozné, kdyby se ihned poté neprobudila ve své posteli. Je ráno 12. února a den, na jehož konci zemře začíná znovu.

"Slib mi, že tu se mnou zůstaneš," řeknu.
"Slibuji."

Stává se už asi menším zvykem, že první věc, která mě na knihách
naštve jsou hlavní hrdinky. Ano Sam se mi od první chvíle, kdy jsem si přečetla první její myšlenku protivila. Byla prototypem holky, která šikanuje jiné lidi a to jen proto, aby se udržela na vrcholu potravního řetězce střední školy. Holky, která jde za uznáním přes mrtvoly. Ovšem musím uznat, že postupem času si mě i ona získala tím, jak se měnila a stávala se více ohleduplnou a normální.

Ty za to nemůžeš, to já.

Hlavní věc, proč se mi kniha opravdu líbila je to, jak je vymyšlený děj. Možná to není moc originální, ale stále a dokola prožívat svůj poslední den? Užívala jsem si každou kapitolu knihy, každou chvíli, kdy se Sam měnila. Chvílemi jsem i přemýšlela nad tím, jak tohle skončí. Jestli se jí podaří se zachránit, nebo ne. Jestli vše změní, jestli se změní ona sama natolik, abych ji mohla mít ráda. U téhle knihy jsem prostě prožívala jedno velké jestli.

Ať jsme udělaly cokoliv, takhle se to nesmí stát.

Kniha možná není o tom, že všude padají hlavy a po městě pobíhají naštvaní zombie, upíři, či něco jiného paranormálního. Tahle kniha je osobitá hlavně tím, že je o životě. O změně. O vnímání člověka jako takového. O tom, co je správné a co ne. Kniha vás donutí přemýšlet nad tím, jestli je váš život opravdu takový, jaký by jste ho chtěli mít. Jestli ho nepotřebujete trochu pozměnit.

Pochopte, nevěděly jsme to.

Když jsem knihu viděla v knihovně, neváhala jsem a okamžitě si ji půjčila. O jejím přečtení jsem přemýšlela už dlouho, stále jsem váhala nad tím, jestli si ji mám koupit, nebo půjčit. Na naprostý závěr mohu napsat jen jedno, rozhodně si ji přečtěte, nebudete litovat. A víte co, nepřemýšlejte nad pučením od kamaráda nebo z knihovny. Prostě si ji rovnou pořiďte. Například já už se nemohu dočkat, až si ji v budoucnu koupím. Protože tuhle knihu prostě doma mít musím.

Zdroje obrázků: http://weheartit.com

Kouzelná knihovnička - Květen 2012

5. května 2012 v 16:30 | MaiQa |  Kouzelná knihovnička
Tento projekt má na svědomí Abyss.

Svůj poslední příspěvek do Kouzelné knihovničky jsem napsala na konci minulého roku. V té době byla má knihovnička opravdu hodně nepočetná. Knihy zabírali jen jednu řadu v první poličce a polovinu té druhé. Za poslední necelý půlrok se moje knihovnička rozrostla tak, že už ani pomalu nevím kam mám ty knihy dávat.
Přesto mám vyfocené jen knihy, které jsou novější, protože kdybych měla běhat po celém domě a hledat všechny skrýše, kde mám své starší knihy, asi bych nic jiného nedělala. :) Možná někdy příště.
No a teď k fotografiím. ;)
Maskoty a hlídači mé knihovny jsou stále ještě želva Záchodka, slon Bimbo a lední medvěd Zadek a já stále ještě trvám na tom, že příhodu želvy Záchodky tu nebudu publikovat, protože by se styděla. Jen prozradím, že jsem se jí pár měsíců po té nehodě nechtěla dotknout a poté dostala své současné jméno. No, myslím, že každý si asi domyslel, ale aby bylo jasno, to ne já, to moje sestra. :)
Tak abych se raději vrhla na nějaké řeči kolem fotek. Jak jde vidět, knih přibilo opravdu hodně a myslím, že nemusím konstatovat, že tohle je přední řada knih. Ještě nás čeká ta druhá. :)
Pár knih se odstěhovalo nějak jinak a u některých to opravdu není metafora.
No a kdyby někdo málo nebo vůbec neviděl co za knihy to na fotografii vlastně je, tak přidávám i jméno, jak je u mě zvykem u všeho a vždy:
Pomstěný milenec, Nespoutaný milenec, Milenec z věčnosti a Milenec z temnot, Město z kostí a Město z popela, Zasvěcení, Zář, Pijou mi krev aneb upírkou na vlastní nebezpečí a Pořád mi pijou krev, Dřív než půjdu spát, Čarodějnice z Hex Hall, Nick a Norah: Až do ochraptění, Hlas nože, Magie mrtvých, Magie spaluje a Magie útočí, Poslední upír, Slepá vášeň, Rudá pyramida, Bohové Olympu: Proroctví, Paranormálové: Zlodějka duší, Erebos: Hra, která zabíjí, Přechod, Odstíny života.
Nahoře: Jezdci časem, Smrtící polibek, Ještě než umřu, Andělé noci, Princ Kaspian, Procesí mrtvých, Ledová královna, Proč? 13x proto, Nejsem sériový vrah, Sukuby to rády horké.

Ehm… nemám co bych k tomu napsala. :) Snad jen, všimli jste si, že Monster High je nějak uříznutý? Malá nehoda, asi neumím fotit. No a taky jsem si až teď všimla, že je Záťah naruby, ale to je snad jedno. S tím už nic neudělám, ale i tak mě to otravuje.
Jak jde vidět, tak zde se vyskytují už i dvě slovenské knihy. Jedna od nakladatelství Slovart a druhá od Ikaru. U té od Ikaru je vysvětlení jednoduché, prostě jsem šáhla po knize, kterou jsem chtěla moc dlouho číst a která u nás nevyšla. Tečka. Není co řešit. U té druhé je to trochu složitější. Chtěla bych poděkovat nakladatelství Slovart za poslání. Hodná paní od nich ví. ;)
No a teď knihy. Těch je tady také požehnaně a jen tak pro úplnost, Inheritance tu má opravdu jen obal a ne, neutekla z křikem co nejdál ode mě, ale má ji půjčenou můj třídní učitel. Jen ten obal jsem mu prostě nechtěla dát, já prostě ulétávám na tom drsným povrchu.
Určitě si někdo všiml, že některé série, trilogie, tetralogie a kdo ví co ještě nejsou kompletní a to hlavně u těch, které už vyšli všechny. Je to tím, že já prostě pořád nakupuji první díly jiných sérii a ke koupi dalších dílů se dostávám později, než bych chtěla.
A teď už raději na knihy: Monster High a Monster High 2: Můj soused ghúl, Smečka a Vzpoura, Pád a Muka, Vampýrská akademie, Pokrevní pouta, Sukuba 1: Trápení a Sukuba 2: Na vrcholu, Hunger Games: Aréna smrti, Vražedná pomsta a Síla vzdoru, Percy Jackson: Zloděj blesku, Moře nestvůr, Prokletí titánů a Bitva o labyrint, Eragon, Eldest, Brisingr a Inheritance, Som číslo štyri, Voda pro slony.
Nahoře: Záťah, PinkMuffin @ BerryBlue: Předmět: Zatoulaný e-mail, Poslední píseň, Deník úúúplně obyčejného upíra, GG: Nezapomeň na mne a Trojčata, Trable s koštětem, Cizinec: Vítězné povídky, Ve tvém pokoji, Myši.

Už v minulém příspěvku do této rubriky jsem konstatovala, že se má Twilight sbírka zvětšila a tady to je. Zkuste mi namluvit, že tam není nic navíc. :)
Myslím, že vše podstatné jsem napsala už minule, takže jen něco ke knihám, které jsou tu plus.
Každý, kdo v posledních pár dnech četl mé příspěvky na facebookové stránce ví, že jsem se tak trochu zbláznila a to do anime (mangy) Death Note. No a pokud to víte, tak jste obeznámení i s tím, že jsem si koupila první dva díly mangy (a že jsem z toho málem zešedivěla).
Ale jsou tu i jiné knihy, které jsem sem přestěhovala a to knihy, které mě něčím zaujali. I když i to není vždy pravda.
A teď ke knihám: Stefanovy deníky: Zrození, Chuť krve a Prokletí, Upíří deníky: Probuzení, Zášť a Temné shledání, Nebezpečná láska, Dvě zrcadla, Prokletý maturiťák, Stmívání: Grafický román 1. část, Krátký druhý život Bree Tannerové, Oficiální ilustrovaný průvodce Twilight ságou, Stmívání, Nový měsíc, Zatmění a Rozbřesk, Twilight: Sága a její postavy v proudu času, Stephenie Meyerová, Oficiální ilustrovaný průvodce filmem: Stmívání, Nový měsíc, Zatmění a Rozbřesk 1. část.
Nahoře: Temný akademie, Krvavá romance, Death Note1 a 2, Temné vize: Odhalení a Posedlost, Rouhání, Žena v černém.

Není ta vlkoliška prostě roztomilá? Já mi miluji. Je z krásného a hebkého materiálu a já bych po ní pořád šahala.
A poslední úsek, tohle jsou knihy, které se mi prostě už nikam jinam nevešli a tak jsem je šupla do nového úseku knihovničky, který právě před několika dny zahájil svou funkci. :)
Nebudu to tu dlouho obkecávat, jdeme ihned na to:
Položené knihy jsou: Angličtina pro samouky: Začátečníci a pokročilí, Pravidla českého pravopisu, Česko-Anglický kapesní slovníček, Neautorizovaný kapesní průvodce světem Harryho Pottera.
S viditelným hřbetem: Plavba Jitřního poutníka, Trojská maska, Smrtící klon, Marley a já, Návrat domů, Kytice, Kapesní atlas hub, Atlas psů do kapsy, Lovkyně snů: Vstříc temnotě, Páni mají radši sukuby, Akademie Point Blanc, Příšerné světlo, Alenka v kraji divů a za zrcadlem.

A to je vše. Děkuji vše, co to dočetli až sem. Klobouk dolů. No a abych byla kompletní, měla bych ještě napsat, že na fotkách chybí dvě knihy a to: Lovkyně snů: Procitnutí - půjčeno mé kamarádce a kniha Nemám žádné jméno, kterou jsem půjčila své babičce.

Review: Drakova přísaha

1. května 2012 v 19:42 | MaiQa |  Review
Autor: P.C. Cast a Kristin Cast
Překlad: Jana Kunová
Originální název: Dragon's Oath
Série: Škola noci
Díl: 1. novela k sérii
Žánr: Paranormálno, romantické, upíři
Počet stran: 128
Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2012
Anotace: Drakova přísaha je samostatná povídka přidružená k cyklu Škola noci, věnovaná osudům jedné z jejích postav, bojovníka a učitele šermu Draka Lankforda. Odehrává se v devatenáctém století a vypráví o zapuzeném synovi anglického šlechtice, jenž se stal upírem, odešel do Ameriky a poznal svou budoucí manželku Anastasii. To z lásky k ní kdysi odpřisáhl, že bude svou nezřízenou sílu krotit milosrdenstvím. To pod vlivem této přísahy daroval život podivnému havranovi s lidskýma očima. Avšak nyní - tváří v tvář událostem odehrávajícím se v současnosti - svůj slib odvolává a nahrazuje novým: že už nikdy nikoho neušetří…

Série - vypadá to, že dokonce nekonečná - Škola noci je jedním z prvních upírských počinů, které využili slávy ságy Stmívání a také se jako jedna z mála udržela na vrcholu. Ačkoliv musím říct, že naprosto nechápu, jak to dokázala, protože já jsem nedočetla ani druhý díl. Hlavním znakem upírů v této sáze je tetování, které je mnohdy opravdu překrásné a avým způsobem poukazuje i nato, jaký je jeho nositel. To je asi to jediné, co mě na Škole noci uchvátilo, ale teď to není o ní.

"Vidím upíra, kterého bych mohla milovat."

V tomto příběhu nečekejte Zoey, tu zde opravdu nenajdete. Jde tu jen a pouze o učitele šermu ve Škole noci, Draka Lankforda. V tomto příběhu se stanete svědky toho, jaký byl jeho život před přeměnou a kým vlastně předtím byl a také budete mít tu možnost z první řady číst o tom, jak potkal svou životní lásku, upírku Anastasii. Ovšem abych nebyla nespravedlivá, najdete zde i pár vedlejších postav, které možná na první pohled slouží jen k oživení děje, ale není to pravda. Mnohé z nich vás na těch necelých sto padesáti stranách pořádně překvapí.

Musela uposlechnout.

Musím říct, že k této novele jsem přistupovala s přímo nepřátelstvím. Nemyslela jsem si, že by mohla být nějak vynímečná. Hlavní knihy ze série jsou podle mě docela nepovedené a trochu nedomyšlené. Přesto jsem se k přečtení odhodlala a nebudu vám nalhávat, že za to nemohla obálka knihy. Bez ní bych se po ní asi ani neotočila. Obálka je opravdu povedená a je to to první, co vás na knize zaujme. V tomto případě nemůžu nic jiného než konstatovat, že ji za to děkuji. Kdyby jí nebylo, asi bych po knize nesáhla.

"Vy mě opravdu nemáte ráda."

Jediné co musím knize vytknout je to, že je moc zrychlený děj. Ani jsem se nenadála a byl konec. Chtělo by to děj pořádně rozepsat, vím, že je to jen novela ke knihám, ale i tak mohla mít alespoň o padesát stránek více. Připadalo mi to, že autorky prostě psali jen proto, že museli, ne proto, že chtěli. Kdo ví, možná to tak i bylo, ale rozhodně by to nemělo být na první pohled vidět.

Čas jako by se zastavil.

Hlavní věcí, které mě na knize opravdu zaujala byly obrázky, které byly před každou kapitolou. Nebo chcete-li po každé ukončené kapitole. Díky tomu jsem si dokázala představit nějaké věci, které mi jinak nešli a úžasně to oživilo příběh. Takže ačkoliv většinou nemám ráda knihy, které jsou ilustrované, u této jsem to přivítala s otevřenou náručí. Bylo to vítané oživení. Hlavně ve chvílích, kdy jsem měla knihy plné zuby a jen tak se mohla v klidu dívat a sledovat obrázky.

Má laskavý výraz - je opravdu hezký.

Pokud patříte k lidem, kteří potřebují v knize potoky krve nebo samé dlouhé popisy okolí, raději ani po knize nesahejte. Ani jednoho se tu nedočkáte. Konec možná je trochu napínavějšího rázu, ale už od začátku knihy víte, že se k tomu schyluje a tak vás to ani nepřekvapí. To je také další mínus knihy. Ta předvídatelnost děje přímo bila do očí. Chtělo by to na tom trochu zapracovat.

"Jak si přeješ, kněžko."

Přemýšlím nad tím, co bych měla napsat ke konci. Že to bylo něco naprosto dokonalého? Naprosto příšerného? Pravda je, že nevím, co si o knize mám přesně myslet. Chvílemi jsem se u ní bavila, chvíle mě všechno na ní otravovalo, ale je pravda, že velkou část čtení jsem jen tiše fandila a nadávala, jelikož jsem věděla, jak tohle nakonec dopadne.
Kniha mě překvapila. Nato, kolik měla knih toho udělala opravdu hodně, ale stále to nestačí. Byla rozhodně o hodně lepší než další knihy ze Školy noci, ale nebyla ani naprosto dokonalá. Myslím, že střed, do kterého se dostala, jí naprosto dokonale sedí. Věřím, že někomu se bude líbit tak, že pro něj bude dokonalá, ale pro mě nebyla.



Májový knižní hop

1. května 2012 v 10:00 | MaiQa
A máte tu měsíc Květen a s ním i další giveaway, tentokrát Májový knižní hop, který má na svědomí, kdo jiný než, Syki.
Tentokrát mám pro Vás zase jen jednu knihu a to Temné vize - Odhalení, tedy první díl Temných vizí. :)
Soutěž probíhá ode dneška - 1.5. do 15.5.2012.
Losování výherce proběhne nejpozději 20.5.2012 a ve stejný den se zde objeví jméno výtěze.
Soutěže se můžou účastnit jak lidé z České Rupubliky, tak i Slovenska.
A tímto se dostává k tomu, na co všichni tak netrpělivě čekáte...

SOUTĚŽNÍ FORMULÁŘ